Sad Svobody: Zlín vyhlásil soutěž pro krajináře a architekty

Nalezení řešení nejvýznamnějších městských prostor a budov pomocí architektonických či architektonicko-krajinářských, případně urbanistických soutěží má ve Zlíně svou století trvající tradici.

Revitalizace sadu Svobody je již 11. vyhlášenou soutěží od roku 2011 a 6. soutěží věnující se úpravě veřejného prostranství v tomto krajském městě.

Zlín je sice mezi architekty znám hlavně díky jeho baťovské architektuře vyznačující se užitím betonových skeletů s výplní z režného cihelného zdiva a nebývale rozsáhlé aplikaci principů zahradních měst.

Kořeny města jsou ale mnohem hlubší. A tato soutěž se dotýká jedné z jeho vůbec nejstarších částí, které vévodí zámek se symbolickým číslem popisným 1.

Jedná se o prostředí přírodně-krajinářského parku panského sídla pro Zlín zcela netypické, až nečekané, zasazené mezi historický střed města a rozsáhlý areál továrních budov firmy Baťa.

Soutěžící mohou využít i texturovaný 3D model parku zhotovený pro účely této soutěže. Vycházet mohou také z aktuálního auditu dřevin, geodetického zaměření, hydrogeologického průzkumu území, z výsledků dotazníkového šetření a rozsáhlé fotodokumentace.

Mezi podklady jsou zahrnuty i studie a záměry v navazujících územích, např. na samotném zámku, nebo přímo sousedícím autobusovém nádraží.

Úmyslem zadavatele je po ukončení soutěže navázat následně zadanou zakázkou v režimu jednacího řízení bez uveřejnění v předpokládané výši 7 mil. Kč bez DPH, kterou získá autor jednoho z oceněných soutěžních návrhů. Pro soutěžící jsou motivační nejen odměny v soutěži, ale i tříměsíční lhůta k odevzdání soutěžních návrhů.

Podmínky soutěže

Soutěžní podmínky a podklady připravené Kanceláří architekta města Zlína jsou dostupné na profilu zadavatele ZDE.

Historie sadu Svobody je úzce spjata se zámkem

V roce 1804 získal zámek a okolní park o rozloze tří hektarů hrabě Klaudius Breton. Park, tedy dnešní sad Svobody, upravil v anglickém stylu.

V roce 1860 zámek koupil brněnský továrník Leopold Haupt, který jej poprvé otevřel veřejnosti, avšak pouze při významných událostech.

K zámku patřil i panský dvůr, tedy dnešní park Komenského, pivovar později přestavěný na soudní budovu a další hospodářské stavby.

Změny přináší ve 20. letech minulého století prudký rozmach firmy Baťa a města Zlína. V roce 1929 koupil zámek i s přilehlými budovami Tomáš Baťa, čímž se otevřela cesta k zásadním urbanistickým změnám.

Zahrnovaly zbourání ohradních zdí a zpřístupnění parku veřejnosti, který měl sloužit k oddechu pracujících. V parku se dříve nacházela dvě jezírka a svou existenci v něm započala i zlínská zoologická zahrada.